Přistála mi v mobilu smska, kterou mi kamarádka Aneta
sdělovala, že jí před sámoškou srazily na zem nějaké přiopilé ženštiny, pro
pořádek dodávám pleti bílé. Srazily jí schválně s jasným úmyslem se jí pomstít
za to, že napráskala prodavačkám jejich loupežnické záměry. Kradly rafinovaně,
uloupené věci -chlast, čokoládu a podobně, dávaly do dětského kočárku a
předpokládaly, že se na dítě nebude nikdo sápat.
Neznají Anetu, tuhletu Anetu. Má nastavený svůj hodnotový
žebřík na ty správné hodnoty. Zrovna nedávno mi líčila, jak pozvala bezďáka na
pivo. Nelhal a nevytáčel se, že má hlad. Prostě řekl, že má žízeň. Není ostuda
být bezdomovcem, doba není lehká a spousta lidí na to prostě nebyla připravena
a semlelo je to a bojím se, že bude mlít další. Doba se na rozdíl od Božích
mlýnů nefláká.
